7 důležitých lekcí, které nás život učí nejtvrdším způsobem

10-07-2018 00:00:00

silnejsi 696x464
silnejsi 696x464

Dnes mám pro vás výtah z článku First Class o 7 lekcích, které máme obvykle problém pobrat rozumem. Když za to životu nadáváme, měli bychom šetřit energii a slova, protože později budeme životu za tytéž lekce děkovat.

1.Lidé, které jsme ztratili, zůstávají naší součástí.

Co ztratíme, to s námi zůstává. Jakmile přijdeme o člověka, náhle si neumíme bez něj představit život. Jsme sami sobě k smíchu. Dokud tu byl, neuměli jsme si ho vážit. Je to jako se zdravím. Dokud ho máme, ani si ho nevšimneme. Vůbec máme zvláštní talent ignorovat to, co nás dělá šťastnými. Považujeme to za samozřejmost. A život nás krutě trestá. Hlavně v noci. Jak se dny začnou zbarvovat dočerna, v posteli se převalujeme a tím více si uvědomujeme, jak nám konkrétní lidé chybí.

2. Úspěch si musíme vydřít.

Příroda je drsná. Aby zvíře přežilo, potřebuje ulovit kořist. Musí se naučit být úspěšné, jinak končí. V přírodě není žádný sociální ústav přídavků a zaměstnanosti. Člověk ve své komunitě nastavil jiná pravidla. Solidaritu. Kdo momentálně nepracuje, na toho se složí ti, kteří momentálně pracují. Jako když se pečuje o nemocné. Jenže pořád jsme součástí přírody. A tu neoklameme. Příroda je neustálá změna. 

3. Čím více chceme, aby nás druzí ocenili, tím více se znehodnocujeme.

Ve škole nám správně měli říct: Neřeš druhé, kteří se ti posmívají. Jdi s důvěrou kupředu, udělej, na čem Ti nejvíce záleží, a nech ostatní, ať si myslí a dělají, co oni sami chtějí.

4. Lítost bolí víc než strach.

Všechno, co BY SE MOHLO stát, nás může děsit. Ale ptejme se, jestli tyto obavy nejsou náhodou menší než ta největší z frustrací, která člověka může potkat – frustrace z promarněné příležitosti. Život je naštěstí neopakuje. Tím nás tvrdě učí neváhat. Riskovat. A tím růst.

5. Neplánované akce bývají nejkrásnější.

Také se Vám stalo, že neplánovaná oslava byla zajímavější než plánovaná? Přiznejme si to – člověk není zdaleka tak vynalézavý jako život. Nechme tedy režisérskou úlohu na něm. Přestaňme předvídat a očekávat, jak by věci měly být. Pak je začneme oceňovat za to, jaké jednoduše jsou. Nejkrásnější dary málokdy bývají zabaleny tak, jak jsme si přáli.

6. Čím více se odněkud snažíme utéct, tím spíše zůstáváme na místě.

Raději než tomu, co nás trápí, věnujme svou energii tomu, co máme rádi a co chceme prožívat. Změňme terč našeho soustředění. Náhle spustíme oči ze špatného terče. Utéct od problémů je závod, který nejde vyhrát. Utíkejme NĚKAM, ne pryč.

7. Zkušenosti, které jsme nemohli předvídat, jsou nakonec nejvíce posilující.

Filmový Rocky to řekl přesně: Nikdo na širém světě nerozdává tak tvrdé rány jako život. Chová se bezohledně. Někdy nás srazí a nechá nás ležet, když to dopustíme. Život je nejtvrdší kouč. Učí nás, že nikdy nezáleží na tom, jak tvrdě nás skolí. Ale jak tvrdé rány sneseme, a přesto se zvedneme a jdeme dál. O tom je skutečná síla člověka a jeho životní vítězství.

Příjemné přemýšlení a krásný den, Dáša

https://www.firstclass.cz/2018/06/7-dulezitych-lekci-ktere-nam-zivot-dava-tim-nejtvrdsim-zpusobem/